Křesťanství: Katolictví

Katolická církev se považuje za legitimní dědičku tradice převzaté přímo od apoštolů.

Katolictví, katolicismus (z řeckého katholikos obecný, univerzální) je dnes nejrozšířenější skupinou v křesťanství.

Bible

Katolická Bible se skládá ze čtyřiceti šesti knih Starého zákona (knihy hebrejské Bible rozšířené o deuterokanonické spisy) a ze dvaceti sedmi knih Nového zákona (jež uvádějí slova Ježíše, vyprávějí jeho život).

Principy katolicismu

V katolické tradici určují dogmata, pravdy považované za zjevené.

(Dogma je teologická nebo filosofická teze, která je přesně formulována a nepřipouští žádné další námitky. Tímto termínem se označují také články víry, které církev označuje jako zjevenou pravdu. Teologicky je Dogma výpovědí o víře, kterou církev považuje za natolik důležitou, že ten, kdo ji popírá, nemůže být křesťanem či v plném společenství s církví. Dogma vymezuje, dává hranice, kam až křesťan může ve své víře jít.)

Ke dvanácti dogmatům v Apoštolském vyznání byly přidány dogmatické definice jako neposkvrněné početí a nanebevzetí Pany Marie, a též papežská neomylnost. Neposkvrněné početí je dogma vyhlášené v roce 1854, podle nějž byla Marie počata zproštěná prvotního hříchu. Nebevzetí odpovídá zázračnému odnesení Marie, jež vstoupila do nebe se svým tělem i duší.

Instituce

Katolická církev přikládá velký význam církevnímu životu, klášterním řádům, hnutím spirituality a apoštolství.

Její hierarchická struktura má čtyři úrovně:

• farnost vedenou kněžími, jáhny a laiky
• diecéze pod autoritou biskupa
• biskupská ingerence (shromáždění biskupů z jedné země či z jednoho regionu kolem nějakého tématu)
• papež (nejvyšší velekněz), následovník Petra, sídlící ve Vatikánu, jenž se stal v roce 1929 papežským státem. Papež svolává synodu („shromáždění“) biskupů a může svolat koncil (zvláštní shromáždění biskupů, jakousi generální synodu).

Větve a proudy

Katolická církev je rozdělena na dvě hlavní větve:

• římskokatolickou církev latinského obřadu
• východní církve připojené k Římu, rozdělené do šesti ritů: arménského, byzantského, chaldejského (Křesťané z Iráku), koptského (křesťané z Egypta), syrského, maronitského (křesťané arabského jazyka, žijící hlavně v Libanonu).

Zákoník východních církví povoluje kněžím se ženit. Od druhého Vatikánského koncilu (1962-1965) byly zahájeny reformy, které se týkají pozice laiků, dialogu se součastnými kulturami a s ostatními náboženstvími.

*Druhý vatikánský koncil - 21.světový koncil zahájil ve Vatikánu papež Jan XXIII. A pokračoval v něm papež Pavel VI. Shromáždil přes dva tisíce biskupů, odborníků a pozorovatelů. Začal aggiornamento („uvedení do pořádku“) církve a znovu definoval její spojení s moderním světem s ostatními křesťanskými církvemi, s ostatními náboženstvími.