Hinduismus

Vznikl v Indii – přibližně v 5. stol. Př. n. l., jedná se tedy o nejstarší, dosud existující náboženství.

Výchozím náboženstvím staré Indie a světového společenství vůbec, které kromě pozemských východisek stylizovalo i náboženský přesah = existenci boha mimo člověka, je staroindický hinduismus. Je spjato s civilizací starověkých Hindů, jedné z prvních civilizačních vln indických = kolem r. 3000 př. n. l

Náboženství samo je mladší. Lidé se začali nejprve společensky diferencovat na:

brahmáni = kněží
kšátriové = úředníci
vajšové = řemeslníci
šúdrové = nejchudší vrstva.

Náboženské představy nastoupily až později, po této diferenciaci společenské a sociální – asi 2000 př. n. l. V té době existovaly dvě náboženské vlny, přičemž první vlnu staroindickou nazýváme náboženstvím véd a druhou upanišad.

Posvátné texty

Hinduismus nemá ani zakladatele, ani kánon stálého posvátného Písma. To obsahuje shruti (soubor zjevených textů) a smriti (texty tradice).

K první skupině patří Védy („Vědění“), soubor Písma, sepsaný v severozápadní Indii od roku 1500 př. n. l., jež obsahují:

• Rigvédu – vědění (véda) v podobě zpěvů (rig)
• Samavédu – představuje védu zpěvů určených k doprovázení obětních obřadů Soma (Opojný nápoj)
• Jajurvédu – představuje védu formulí užívaných pro oběti
• Atharvavédu -představuje védu věnovanou znalosti magických formulí
• Upanišády – představují základ Védanty, soubor filosofických teorií

Ke druhé skupině patří:

• Itihasa (= „Mýtické epopeje“), z nichž nejznámější jsou Mahábhárata a ramajany („epopej Rámy“)
• Purány (starověká vyprávění ve verších)
• Tantry (esoterické texty)

Obřady a instituce

Obřady, modlitby a obětiny jsou jádrem hinduistického vyznáni.

Každý měsíc je zasvěcen nějakému božstvu. Systém kast - rozdělení společnosti do čtyř tříd - přes své zrušení v roce 1949 v hinduistickém společenství přetrvá.

Brahmané ("kněží"), kteří tvoři nejvyšší kastu, jsou pověřeni bohoslužbami, zatímco duchovní zasvěcení zabezpečují guruové („duchovní vůdci“).

Mniši žijí v ašramech (,,klášterech“).

Sedm posvátných měst hinduismu jsou Avanti (dnešní Ujjaini), Ajódhja, Dvaraka, Gaja, Mathura, Kanchi (Conje¬everam), Kashi (Benares). Posvátnými místy jsou také řeky (Ganga, Jamuna atd.), stejně jako poho¬ří Himálaje. Jeden z hlavních obřadů hinduismu spočívá v koupání v posvátných řekách. Posvátné zvíře je kráva.

Hinduističtí bohové

Hlavní je trojlístek bohů – nejvyšší Brahma, Višnu a Šiva

Brahma

Je tvůrcem světa, vševědoucí. Na vyobrazení má 4 hlavy, na důkaz toho, že vidí všude a všechno. Brahma také ničí a tvoří svět. Hinduisté věří, že v prvním dnu Brahma svět stvoří, poté odpočívá a pozoruje a v sedmém dnu svět zničí.(Dny božstev jsou ovšem nepoměrně delší.)

Šiva

Přezdíván ničitel, vládne nad životem a smrtí, nad mírem i nad válkou.

Višnu

Pán vod a pečovatel lidí. Když je lidem nejhůře, přichází na Zem v jedné ze svých podob. Podoby jsou následující:

• Ryba – zachránil před potopou dávného zákonodárce lidí
• Želva
• Kanec
• Půlčlověk-půl lev
• Trpaslík a obr
• Lučištník
• Ráma
• Kršna
• Budha!
• Kalkin (ten se ještě nezjevil), Kalkin je soudce, který při zničení světa soudí lidi a jejich skutky

Višnu dále řídí reinkarnaci – tedy převtělování. Když člověk zemře, Višnu posoudí jeho skutky a pošle ho zpátky na zem. Pokud činil zlo, pak se může narodit třeba jako hmyz či plaz. Pokud dobro, tak se narodí do kasty vyšší než ze které přišel.

V dnešním světě mají hinduisté svého Guru. Je to vlastně hlava církve hinduistů (obdoba papeže) a má za úkol hlásat hinduismus a učit jeho zásadám. V řízení hinduismu jako víry mu pomáhají Svámiové. Hinduisté vytvořili spoustu zajímavých chrámových komplexů – nejznámější: Amgkorvat.

Větve

Tři hlavni proudy hinduismu jsou:

• višnavismus (70% hinduistů, kult Višny)
• šivismus (25%, kult Šivy)
• Šaktismus či tantrismus (4 %, kult Šakti, manželky Šivy).

Svátky

Hólí – dvoudenní jarní svátek

Džanmáštami – svátek na počest Kršny. Přelom srpna a září

Díválí – svátek světel

Svátky chrámu